Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Dejte mi kousek louky
složil: Zdeněk Borovec a Zdeněk Marat


Jsem zoufale šedivá zátoka
jsem zoufale šedivej kout
a loď, co by padla mi do oka,
ta miluje proud.

Člun oklikou mine břeh můj
a marně bych volala: "Stůj!"
Jsem zoufale šedivá zátoka,
jsem zapadlej kout.

Dejte mi kousek louky zelený,
než mě jed samoty otráví,
nežli mě v poutech
sevře ten ostnatej drá-át.

Dejte mi kousek louky zelený,
já se tam položím do trávy,
tam bude lehčí snít,
že mě někdo má rád.

Jsem parcela, kde se nic nestaví,
jsem nádraží, kde není vlak,
mý lásky jsou prostě jen představy,
sen skončí, co pak ?

Proč nikdo jen nepřiletí,
kdo vzal by mě do objetí ?
Jsem parcela, kde se nic nestaví,
jsem prostě jen tak.

Dejte mi kousek louky zelený,
než mě jed samoty otráví,
nežli mě v poutech
sevře ten ostnatej drát.
Dejte mi kousek louky zelený,
já se tam položím do trávy,
tam bude lehčí snít,
že mě někdo má rád.

Jsem hospoda, kde je ti do breku,
jsem sama, jak na okně mříž.
Kde jen tě mám, kde jsi, můj Monteku ?
Kde jsi můj Monteku ? Že nepřicházíš ?
Že nepřicházíš, že nepřicházíš,
že nepřicházíš, že nepřicházíš ?
 

Volám na shledanou

Čím dál plují lodi tím těžší loučení
Tím víc tikot hodin v buchar se promění
Buší do mých spánků krev slaná od slzí
Tuší že na dálku milovat omrzí.

Lochneska vln se točí a konce nemá
Šestice strun v mých rukách je dlouho němá
Kulatý svět a moře se nedá vylít
Má dvojí břeh a tam uprostřed můj milý.

Volám na shledanou, co mi jiného zbývá
Čekám až kouře šedivá hříva setká se s pevninou
Volám na shledanou, vrať se z divokých bouří
Vrať se takový po jakém toužím neutop lásku mou.

Čím dál plují lodi tím těžší loučení
Tím víc tikot hodin v buchar se promění
Buší do mých spánků krev slaná od slzí
Tuší že na dálku milovat omrzí.

Lochneska vln se točí a konce nemá
Šestice strun v mých rukách je dlouho němá
Kulatý svět a moře se nedá vylít
Má dvojí břeh a tam uprostřed můj milý.

Volám na shledanou, co mi jiného zbývá
Čekám až kouře šedivá hříva setká se s pevninou
Volám na shledanou, vrať se z divokých bouří
Vrať se takový po jakém toužím neutop lásku mou.

Neutop lásku mou.
 

Nech tu lásku spát
složil: Jiří Aplt, Jindřich Brabec


Prázdný dvůr smáčí déšť,
trubadúr jde spát.
Skrývá tvář, váhá říct,
čas má právo brát

Trubač troubí, troubí dál,
k místu, kde jsem stál,
se už nevracej, nech tu lásku spát.
Tichých svědků je pár,
nech tu lásku spát.

Vezmi klíč a zamkni dům,
špatnej král jsem pro tvůj trůn,
plachý tón a rým bílým nádvořím
toužím hrát.

Prázdný dvůr smáčí déšť,
trubadúr šel spát.
Skrýval tvář, váhal říct,
že chtěl dát i brát.

Trubač troubí, troubí dál,
k místu, kde prý stál,
se už nevracej, nech tu lásku spát.
Tichých svědků je pár,
nech tu lásku spát.

Vezmi klíč a zamkni dům,
špatnej král jsem pro tvůj trůn,
plachý tón a rým bílým nádvořím
toužím hrát.

Prázdný dvůr smáčí déšť,
trubadúr šel spát.
Skrýval tvář, váhal říct,
že chtěl dát i brát.

Trubač troubí, troubí dál,
k místu, kde prý stál,
se už nevracej, nech tu lásku spát.
Tichých svědků je pár,
nech tu lásku spát.
 

Co znamená mít rád

Co znamená mít rád
Tvé srdce vzít své dát
Být raněná jak tráva růst
A rosu pít z tvých sladkých úst.

Ach srdce mé dnes zasáhl šíp
Já krvácím a přec je mi líp
Jsem prostě ztracená
Je směšné se ptát
Co znamená mít rád.

Ach srdce mé dnes zasáhl šíp
Já krvácím a přec je mi líp
Jsem prostě ztracená
Je směšné se ptát
Co znamená mít rád.
 

Nepiš dál

Tvů-ů-ůj dopis pálím,
vzplá-á-ál, tiše vzplál.
Ten ubohý sloh ti nepochválím,
o-ou-jé, o-o-o-jé,
nepiš dál, nepiš dál, nepiš dál.
(Rec muž: Jenom aby si to chlapec k srdci vzal)

Houf trapných řádků
pár sirek stál.
Říkám ti to přece od začátku,
o-ou-jé, o-o-o-jé,
nepiš dál, nepiš dál, nepiš dál.
(Rec muž: Co má dělat, když jste jeho ideál)

Dým k nebi stoupá,
dým, jako král.
Já jsem totiž na svou přízeň skoupá,
o-ou-jé, o-o-o-jé,
nepiš dál, nepiš dál, nepiš dá-ál, jé.

Nepiš dál, nepiš dál, jé, nepiš dá-á-ál.
Nepiš dál!

  Depeše

Zdá se mi, že na každej pád
tvůj hlas je pro mě opiát,
že zní pilnou depeší
co nás naráz potěší.

Zdá se mi, div že neklečim
pojď nebo si tě vybrečim
a přijď dolů na náš dvůr
stůj tam jak sám Aznavour

Ref:
/: Stůj a zpívej mi kdo má koho rád
já tebe jistě ty mě snad
zpívej mi abych mohla spát. :/

*:
Tádada ...
Tádada ...
 

 Nechte zvony znít

Bez tebe mám jenom chvíli dlouhou,
naplněnou spoustou divnejch snů,
v nich starý kostel modlí se mou touhou
a já prosím: nechte zvony znít.

Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou,
vyzpívat v ní samotu svých snů,
tys naučil mě polovinu pouhou
a já prosím: nechte zvony znít.

Ref:
Jen zvony ví, co jsi mi vzal,
jen zvony ví, co bude dál.

Přijde jednou skladatel a básník,
kterej umí sto divnejch snů žít,
má píseň bude růst jak křehkej krápník
a já prosím: nechte zvony znít,
a já prosím: nechte zvony znít,
a já prosím: nechte zvony znít.

  Lampa

Byla ve mně lampa plná petroleje
A tu lampu večer muži rosvěceli
Nechápali vůbec co se se mnou děje
Lásku totiž vůbec nikdy nevi dě li.

Vodili mně do expresa
A tam v pološeru
Pili s ginem vůni lesa
Někdy na sekeru
Neviděli co se děje
Když má lampa bliká
Chtěli holku co se směje

Holku co se svlíká.

A tak se jednou stalo když mě stý muž svlékl
Že má petrolejka blikla naposledy
Ten pán se mi vysmál pak se trochu lekl
To když cítil místo tepla chladné le dy.

Smutně jsem se rozloučila
S tím posledním pánem
Poprvé jsem tehdy pila
Koktejl prázdna s ránem
Marně chodím do expresa
Bez lampy jsem tmavá
Z ginu světlo nevykřesám

Z ginu bolí hlava.

 Tak dej se k nám a projdem svět
1969


Vidíš jak lidé marně bloudí
nad propastí velkých snů
a zbývá jim už jen pár dnů.

Tak dej se k nám a projdem svět
najdem těch pár moudrých vět.
Kde budem spát to Pánbůh ví
v pelíškách koček toulavých.

Myslíš mrtvou touhu věcí
na hudbu tmy a slunce zář
a dobře víš, že žádní vědci
nezodpoví na co se ptáš.

Tak dej .....

Znáš krásné malby starých mistrů
mají rám pozlacený
a znáš, znáš znáš znáš lásku v bistru
znáš naděje ztracený

Tak dej ....


 Zlý dlouhý půst

Zlý dlouhý půst mě spoutává
Se mnou tu sdílí podkroví
Svých zrádných úst se obávám
Při stmívání nejvíc hladoví.

Ten dlouhý půst je sloužící
Co lůžko prázdný ustýlá
Pak začne růst vzlyk tisící
Ten uslyšíjen tma zavilá.

Dlouhý půst je plod
Co sám zhořkne zráním
Půst je smích
A tím já se bráním
Půst je tam kde čas lásky zdání svál.
Dlouhý půst je host
Je host bez pozvání
Půst je vzduch
Je vzduch k nedýchání
Když i Bůh i Bůh není k mání dál.

Zlý dlouhý půst mě spoutává
A žádný nájem neplatí
Pláč zrádných úst dál zůstává
Zlý dlouhý půst je mou závratí.

Dlouhý půst je plod
Co sám zhořkne zráním
Půst je smích
A tím já se bráním
Půst je tam kde čas lásky zdání svál.
Dlouhý půst je host
Je host bez pozvání
Půst je vzduch
Je vzduch k nedýchání
Když i Bůh i Bůh není k mání dál.

Zlý dlouhý půst mě spoutává
A žádný nájem neplatí
Pláč zrádných úst dál zůstává
Zlý dlouhý půst je mou závratí.


Dobrodružství s bohem Panem
1969


Je půlnoc nádherná, spí i lucerna,
tys' mě opustil ospalou,
tu v hloubi zahrady cítím úklady,
s píšťalou někdo sem kráčí,
hrá náramně krásně a na mě
tíha podivná doléhá,
hrá náramně, zná mě, nezná mě,
něha a hudba až k pláči.

Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".

Tajga blues '69

Spí tajga něžná tajga sních bílý v závějích
Spí tajga vlídná tajga svůj první těžký hřích
Ten žalář z korun stromů
A pár pout z modrých hor
Jen hlídá chceš-li domů.

Tajga-blues tajga-blues zpívá dál tichý chór
Nemá slov má jen strach z krátkých dní
A dlouhých nocí.

Jdou tajgou tichou tajgou stranou půlnoční
Jdou tajgou vlčí stezkou pod stráží sloneční
Na mapách místa bílá
A prázdné stránky knih
A v očích divná síla.

Tajga-blues tajga-blues ozvěnou hučí v nich
Hukot řek větru šum bouře smích
Za dlouhých nocí.

A tajga ta nic netušící vlídná tajga svět celý pokrývá
A naši cestu sněhem houštím před nic netušícím světem ukrývá
Kam půjdem půjdem slepí
Tím lesem plným krás
Na patách se nám lepí.

Tajga-blues tajga-blues které vězní nás
Tajga-blues křáplý hlas vyhnanství
Za dlouhých nocí.

Modlitba pro Martu
1969


Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.

Teď, když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide navrátí.

S oblohy mrak zvolna odplouvá
a každý sklízí setbu svou.
Modlitba má, ta ať promlouvá k srdcím,
která zloby čas nespálil jak květy mráz,
jak mráz.

Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.
Teď, když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide navrátí.

Hej, Jude
1969


Hej, Jude, co dá ti pláč,
oči pálí a slzy zebou,
víc nemáš, jen malý poslední dar:
znáš písní pár, ty půjdou s tebou.

Hej, Jude, že má tě rád,
to se v písních tak snadno zpívá,
na rubu všech písní, kde končí rým,
tam leží stín, který nám zbývá.

Ref:
Svět je krásnej, svět je zlej,
hej, Jude, věř v něj,
do vínku nám dal víc ran a boulí,
a do těch ran ti sype sůl a láme hůl,
tak vládne nám svět, tak s námi koulí,
ne ne ne ne ne ne ne ne ne.

Hej, Jude, tvou píseň znám,
když ji zpívám, tvé oči září
a potichu a skromně broukáš si dál,
až celý sál jen tobě patří.

Ref:
Tak jen pojď sem, já půjdu tam, hej, Jude, já mám
tvůj lístek až tam, kde málo vidím,
jen poslouchám a skrývám stud, hej, Jude, Bůh suď,
proč zpíváš líp, já nezávidím,
ne ne ne ne ne ne ne ne ne.

Hej, Jude, ty víš a znáš,
oči pálí, snad mám v nich slídu,
jen proto v tvých ústech překrásně zní,
ty zpíváš v ní celou světa bídu, bídu, bídu, bídu, bídu, bídu,
da da da da da da da
da da da da, hej, Jude ...


Proudy
1969


Proud zná píseň bázlivou
Tenounkou a mazlivou
Proud po skále vytrysknou
Pláčem slzy pojednou.

Proudy stále stékaj tmou
Proudy táhnou dál můj dlouhý vor.

Proudy baby
Proudy baby.

Proud pod oknem zastaví
Růžový vor balzový
Proud motýlů čestná stráž
Hlídá vzácný náklad náš.

Proudy lásku odnesou
Do všech moří do všech moří roznesou.

Proudy baby
Proudy baby.

Nechám ji po řekách plout
Tam kam bude vítr dout
Prý o lásku nestojíš
Tak ti říkám ať to víš
Že odnesou ji proudy
Jednou ji vyloví
Kdo mi ta to odpoví.

Proudy baby
Proudy baby.

Teď odnesou ji proudy
Teď odnesou ji proudy
Do všech moří do všech moří roznesou
Proudy baby
Roznesou ji proudy.

Proudy proudy proudy proudy to ví.


Magdalena

1969


Aleluja aleluja-a
Zář žáronské růže je v ní žár denice odpolední
Na rtech jejích réva sladká narden voní kůže hladká
Jmenuje se Magdaléna není svatá je jen žena
Aleluja.

Jak studnice bývá žena zámkem ctnosti uzamčema
Přijde poutník zmírá žízní vodu žalář studně trýzní
Žízeň ztiší Magdaléna není svatá je jen žena
Aleluja.

Špatně luna hrozny hlídá lišky vinic nedohlídá
Mužů těch je mnohem více dala jim klíč od vinice
Není svatá je jen žena proto hřeší Magdaléna
Aleluja.

Marně luna lišky stíhá vinici už neostříhá
Slyším volat Farizeje tato žena v peklo spěje
Amen pravím amen stůjte jste-li svatí kamenujte
Aleluja.

Ref:
Krása není hříchem hříchem bývá přísný půst
Láska je jak píseň v níž se mění žízeň úst
Aleluja aleluja-a.

Nocí myrha hořce voní tráva pláče rosu roní
Marně pastýř ovci hledá luny svit se chytit nedá
Vítr z vinic tiše sténá Magdaléna Magdaléna
Aleluja.

Přísní soudci ženu jali krásnou kadeř ostříhali
K pranýři ji městem vedou odpustit to nedovedou
Mají pro ni různá jména jen neslyší Magdaléna
Aleluja.

Kámen z hory Olivetské bude pršet v zlobě světské
Ústa která líbávala talár nutí aby lhala
Ruka něžná v roztoužení ta teď sahá po kameni
Aleluja.

Jménem lásky jménem mládí jménem dlaní které hladí
Jménem noci která spí jménem srdce kterým bdí
Amen pravím amen stůjte jste-li svatí kamenujte
Aleluja.

Ref

Ring-o-ding
1969


Za mořem nejhlubším, za horou vysokou
za lesem smutnějším, než oči dětí jsou
křídla vran, tisíc bran
devět řek, vede tam,
poslouchej

Za bránou tisící, tam zvonková je zem
a lidé zvonkoví v ní zvoní celý den
pro náš pláč, pro náš smích
ring-o-ding, pro váš hřích,
poslouchej

V ulicích z perleti a lístků okvětních,
domečky skleněné a z křídel motýlích,
barevný vodopád, má barev víc
než můžeš znát,
poslouchej

A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní,
pro váš pláč, pro váš smích
poslouchej

Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát,
auta se vyhnou a kdo nemoh může vstát,
ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding
posluchej

Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou,
na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou
zazvoní, když příjde čas, kde by mlčky stál každý z nás
poslouchej

Já zpívám pohádku pro děti zvonečků,
pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků,
ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding
poslouchej

Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní,
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
pro váš pláč, pro váš smích
ring-o-ding, pro váš hřích,
poslouchej

ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding


Mama
1969


Mama skončí panenky v ráji
a s kým si tam hrají
Mama a kdy přijde ten princ
pro mne k nám?

Tak čas ubíhá ptaní přibývá
Máma lásku zná je hřích když jí mám
Slza prolitá úsměv prosvítá
A pak rada zní ještě počkej s ní.

Mama skončí panenky v ráji a s kým si tam hrají
Mama a kdy přijde ten princ pro mne k nám?

Jednou přišel k nám všechno vzal co mám
Teď jsem shořelá to se nedělá
Někam cestu měl zpátky neuměl
Nemít tenkrát ji život ukrátím.

Mama skončí panenky v ráji a s kým si tam hrají
Mama a kdy přijde ten princ pro mne k nám?

Matku hrob mi vzal jsem tu bez ní dál
Žiju s mužem svým není princ to vím
Přijdou zklamání kdo se ubrání
Vyhlídky snad má ta co se mě ptá.

Mama skončí panenky v ráji a s kým si tam hrají
Mama a kdy přijde ten princ pro mne k nám?

Mama.


Ne
1969


Já koupím všechna moře i Tichý oceán
Ty znají pouze bouře a sem tam uragán
Já vystavím si dům na dně nejhlubším
Tam daleko je k břehům země nebližší
Kde vládne lidem strach kde nevinný je vrah
Už nechci nikdy vidět svět.

Já koupím jarní nebe s tou celou krásou hvězd
Tam vítr někdy zebe když se vrátí z dlouhých cest
Tam vystavím si hrad přímo z oblaků
Snad nečeká mě pád ze snů a zázraků
Ta zem kde vládne strach kde nevinný je vrah
O kdo by chtěl zpátky na zem
Ne.

Jenže v mořích jsou základy střel
Maj tuny bomb a spoustu děl
Půjdeš-li hloub pod hladinou
Uvidíš plout loď ponornou.

Jsou na nebi družice jak víš
Kde jen kde jen najdu skrýš.

Jsme tu jako v kleci a nemůžem z ní
Občas nám ji černou plachtou přikryjí
Máme býti vděční za povolení žít
Kdekdo o tom řeční a já já nemám klid.
V zemi kde vládne strach kde nevinný je vrah
O kdo by chtěl zpátky na zem
Ne.


Balada o kornetovi a dívce
1969


Ve svitu loučí stín se stínu leká,
nad hradní dvůr mrak tiše vplul,
když dívky pláčou, muže válka čeká,
a noci zbývá jen půl.

Za chvíli svítá a tam v jedné z věží,
kornet se loučí s dívkou svou,
znavení láskou, v lóži bílém leží,
a nezná slůvka zní tmou.

Ref:
Tady to jsou tvoje vlásky plave,
tady to tvá je nezná tvář,
tady to jsou tvé dlaně hravě,
ani nedýcháš.
Tak tady spí tvé tělo krásné,
dívenka pláče potají,
hej, kornetě vstávej, ráno časně,
kde se oči tvé toulají.

Bitva už končí, pouze kornet chybí,
zmámený láskou tvrdě spal,
nad hrobem zběhů, tam se smrtí líbí,
a povel dává pal.

Ref


Všechny bolesti utiší láska
1969


Všechny bolesti utiší láska
Nikdy samotný neusínej
Všechny bolesti utiší láska
Proto miluj a zapomínej.

I když třeš bídu s nouzí
Místo úspěchu jsi stále níž
A strach ze zítřka ze sna tě vzbouzí
S láskou po smrti nezatoužíš.

Všechny bolesti utiší láska
Nikdy samotný neusínej
Všechny bolesti utiší láska
Proto miluj a zapomínej.

I když ti váznou plány
Všichni známí tě opouštějí
Láska znovu ti otevře brány
Brány do snů a do nadějí.

Všechny bolesti utiší láska
Nikdy samotný neusínej
Všechny bolesti utiší láska
Proto miluj a zapomínej.

Když se ti plány spálí
A když nevíš kam jít a co chtít
Když ti svět ukradne ideály
Ještě zkus jenom pro lásku žít.

Všechny bolesti utiší láska
Nikdy samotný neusínej
Všechny bolesti utiší láska
Proto miluj a zapomínej.

Všechny bolesti utiší láska
Nikdy samotný neusínej
Všechny bolesti utiší láska
Proto miluj a zapomínej.

Tajga blues '69


Spí tajga něžná tajga sních bílý v závějích
Spí tajga vlídná tajga svůj první těžký hřích
Ten žalář z korun stromů
A pár pout z modrých hor
Jen hlídá chceš-li domů.

Tajga-blues tajga-blues zpívá dál tichý chór
Nemá slov má jen strach z krátkých dní
A dlouhých nocí.

Jdou tajgou tichou tajgou stranou půlnoční
Jdou tajgou vlčí stezkou pod stráží sloneční
Na mapách místa bílá
A prázdné stránky knih
A v očích divná síla.

Tajga-blues tajga-blues ozvěnou hučí v nich
Hukot řek větru šum bouře smích
Za dlouhých nocí.

A tajga ta nic netušící vlídná tajga svět celý pokrývá
A naši cestu sněhem houštím před nic netušícím světem ukrývá
Kam půjdem půjdem slepí
Tím lesem plným krás
Na patách se nám lepí.

Tajga-blues tajga-blues které vězní nás
Tajga-blues křáplý hlas vyhnanství
Za dlouhých nocí.

Kdo ti radu dá

Kdo ti radu dá
Moudrej vítr dávno spí
Kdo ti radu dá
V tomhle divným království.

Potkáš jen sojku chvástavou
A kolem zámku bodláčí
Voda s námahou
Naprázdno mlejnem otáčí.

Kdo ti radu dá
Skutečně se trávy ptáš
Kdo ti radu dá
Takový je úděl náš.

Slunce který v dálce vychází
Nepomůže lásce z nesnází
Kdo ti radu dá
Kdo ti radu dá
Pojď najít poutníče váhavý
Ten kraj co voní uschlou natí
Kraj o němž stará báj vypráví
Že se do těch míst prej štěstí vrátí.

Proto neváhej
Tvůj čas se krátí
Pozděj se platí víc víc.

Kdo ti radu dá
Moudrej vítr dávno spí
Kdo ti radu dá
V tomhle divným království.

Ryby v řece němý zůstanou
Němý je mládě kolouší
Lásku spoutanou
Marně se získat pokoušíš.

Kdo ti radu dá
Zbytečně se trávy ptáš
Kdo ti radu dá
Takový je úděl náš.

Mlčí socha bůžka v podloubí
Trubač v klidu spánku odtroubí
Kdo ti radu dá
Kdo ti radu dá.

Sněžný muž

složil: Angelo Michajlov


Lepsi snezny muz, nezli zadny muz
Lepsi snezny muz, ja to vim
Laska neni hrich, je jak padly snih, je jak vostrej nuz
a chce svy

Nechci pouhy dym az te probudim, vzbudim usta tva
zavata,
jen chci horky klic, snezny petrklic
at to jsem ja
touha tva.

Nechci v temnotach, libat hvezdny prach,
nechci hvezdny prach, kdyz te mam,
Lasky v zavejich, lezi horky snich
nemusis mit strach, to jsem ja

Jako jarni snih pada nezny smich
pod nim petrklic rozkveta,
dam ti horky klic, snezny petrklic
at to jsem ja,
touha tva